Doma by se mělo člověku v první řadě líbit. Což znamená, že by tam měl mít vše zařízeno jednak funkčně, ale také tak, aby to lahodilo jeho oku. Jistě uznáte, že většina z nás by asi nebyla nadšená, kdyby měla bydlet celoživotně stylem „Chánov“.
Ovšem v tom, jak si takový příbytek zařídit, už jednotný názor nepanuje. A ani panovat nemůže. Protože jsme každý jiný a každému tak i něco jiného vyhovuje a něco jiného naopak vadí.
Ovšem existuje prý pět základních tipů, jak si svůj domov vybavit, aby to bylo přesně to pravé.
A co že to obnáší těch ?
1) Při vybavování domova bychom prý neměli zavrhnout použití přírodních materiálů. Zejména takové dřevo nám může prokazovat dobrou službu, a to nejen tím, že vytváří v domě teplou atmosféru, ale i tím, že se jedná o materiál šetrný k životnímu prostředí. Protože je darem přírody a zároveň i obnovitelným zdrojem. A vedle dřeva by pak u nás doma nemusel chybět třeba ani bambus, což je materiál oplývající mimo jiné i dlouhou životností.
2) Než něco vyhodíme, třeba proto, že je to staré, opotřebované, nemoderní a podobně, měli bychom si položit otázku, zda by nám to přece jenom ještě nějak nemohlo posloužit. Protože leccos lze opravit, leccos lze uzpůsobit k jinému účelu, a byla by tak škoda se toho rovnou zbavovat.
3) Měli bychom používat především nábytek vyráběný udržitelným způsobem, tedy opatřený Ekoznačkou. To abychom si zbytečně nepřidělávali potíže se znečišťujícími látkami a měli záruku kvality.
4) Záhodno je používat i nadčasový design. A to nejen co se týká nábytku. Plus rozhodně neuškodí, vybavíme-li svou domácnost i něčím z recyklovaných materiálů, čímž uděláme dobře nejenom sobě, ale i matičce přírodě.
5) A neměli bychom zapomenout na využívání bazarů nebo výměnných burz libovolného druhu. To abychom nevyhazovali něco, co už nám není zapotřebí, pokud by to mohlo ještě dobře posloužit někomu jinému, případně abychom se naopak my porozhlédli po něčem, co doma postrádáme, zatímco to současně u někoho jiného překáží.
Při dodržení výše uvedeného budeme spokojeni my stejně jako životní prostředí a možná i jiní lidé. A proč bychom si tak tedy nepočínali, že? Když na tom vlastně není nic složitého, o neřešitelnosti ani nemluvě.