Internet není sám, není ojedinělý. Je největší, to ano, ale má spousty malých bratříčků a my si o nich něco málo řekneme.
Nejprve si je však rozdělíme.


· Peer-to-peer
· klient-server


To jsou sítě podle typů, ale ještě je můžeme rozdělit i podle počtu možných připojených uživatelů.


· Internet
· intranet
· extranet
· VPN


Hned ta úplně první, psaná takto, P2P, tak ta je pravým opakem té druhé, totiž klient-server. Je to spojení mezi počítači „napřímo“. Každý stroj je tedy sám za sebe a může nabízet služby. Výhoda je, že čím více lidí se připojí, tím se rychlost zvýší. (Nemusí se dělit o kapacitu serveru.) U druhého připojení to je právě obráceně.
Klient-servernemá smyslu rozebírat, to znáte všichni a vlastně je to vysvětleno i výše.
Internetje totéž, prostě je to propojení mezi počítači, servery kořenovými, jmennými, a tak a tak dále.
Intranetje ovšem něco jiného. To je síť určená pro úzký okruh lidí. Například ve škole pro žáky, v podniku pro zaměstnance. Zde je třeba většinou znát přístupové heslo. Pokud jej neznáte, nepřipojíte se. Taková síť vyžaduje většinou vlastního správce, a vlastní strukturu.
Extranetje skoro totéž, jen není přímou součástí. Jako příklad zvolme zase školu. Tam má vlastní intranet, ale chce, aby do něj mohli i žáci ze školy pobočné. Správce sítě to povolí a ta se pak může připojit vlastní extranetovou sítí.

Poslední zkratka znamená Virtual Private Network. Už z názvu je jasné k čemu bude sloužit. Spojené počítače mezi sebou komunikují, ale dochází k ověřování, většinou nějakým digitálním certifikátem, ale i jinak. Výhoda je například ta, že váš poskytovatel nevidí, kam na kterou stránku koukáte, kam se vlastně připojujete. Ani jedna strana totiž nevidí IP adresu, ale pouze adresu VPN serveru.
Pokud jste něco z napsaného nepochopili, nic si z toho nedělejte. Problematika sítí se nedá vyjádřit jedním článkem, ale pokud jste pochopili, tak je to jen a jen dobře.